Víte, jak probíhá tento životně důležitý proces a jestli je ten váš v pořádku?
Trávicí systém
Trávicí systém v lidském těle měří asi devět metrů. Některé typy potravin projedou tuto trasu za dvaasedmdesát hodin, jiným to trvá o něco kratší dobu.
Úkolem trávicích orgánů je rozložit potravu na miniaturní částice, které pak vyživují buňky celého těla.
Podle toho, jak kvalitně tento proces probíhá, se cítíme zdraví nebo nemocní.
Trávení je jakýmsi centrem našeho zdraví Začíná se v ústní dutině, kde se potrava rozemílí zuby a enzym zvaný slinná amyláza začíná rozkládat sacharidy.
Potom potrava putuje přes jícen do žaludku, kde se promíchává se žaludečními šťávami.
Ty obsahují enzymy pro trávení proteinů a tuků, takže potrava se částečně rozkládá ještě předtím, než se dostane do tenkého střeva, kde pokračuje proces trávení a vstřebávání jednotlivých živin.
V tom tenkém střevě pomáhají i enzymy ze slinivky břišní a bakterie, které žijí v trávicím systému. Dále se na trávení podílí játra. Odpadní látky, které tělo z přijaté potravy nestráví, se vylučují močí, přes tlusté střevo stolicí a přes kůži poté.
Trávení a imunita
Lidské tělo je osídleno biliony bakterií, velká část z nich žije v trávicím systému, kde pomáhají trávení a podporují imunitní systém. Ne nadarmo se říká, že imunita sídlí ve střevech.
Je tomu opravdu tak. Zdravá střeva jsou hlavní zbraní proti všem nebezpečným mikroorganismům, které napadají tělo.
Složení takzvané střevní flóry je velmi individuální záležitost, ovlivňuje prostředí, ve kterém člověk žije, způsob života, který vede, i potrava, kterou přijímá. Každý člověk ho má trochu jiné.
Co zabíjí střevní flóru
Když tělo napadnou nebezpečné mikroorganismy, lékař předepíše pacientovi antibiotika, která je dokáží zlikvidovat.
Problém však je, že kromě škodlivých bakterií vyhubí i ty zdraví prospěšné, které sídlí ve střevech. Proto mívají lidé, kteří se léčí antibiotiky zažívací problémy.
Antibiotika se mohou do našeho trávicího systému dostat iz masa z velkochovu, kde jím krmila zvířata.
Někteří chovatelé skotu dávají kravám nízké dávky antibiotik jako prevenci před onemocněním. Přitom zvířata i rychleji nabírají na hmotnosti, což se využívá k urychlení výroby masa.
Zdraví prospěšné bakterie ničí také potraviny, které jsou plné konzervačních látek. Ty jsou prioritně určeny k tomu, aby zabily bakterie, které rozkládají potraviny a kazí je.
Vedlejším efektem je, že ničí i střevní flóru. Proto je zdravější konzumovat čerstvé, chemicky neupravené suroviny.
Role probiotik
Při narušení střevní flóry, například při léčbě antibiotiky, je smysluplné pomoci si probiotiky. Dnes je již běžné, že pokud vám lékař předepíše antibiotika, doporučí vám zároveň i nějaký doplněk stravy s probiotiky.
Kromě toho jsou bohatým zdrojem zdraví prospěšných bakterií, které dokáží osídlit střeva i přirozeně fermetované potraviny.
Lidé znali jejich pozitivní vliv na zdraví již ve starověku. Například jogurt se vyráběl již ve staré Mezopotámii a starověcí Římané konzumovali kvašené kyselé zelí.
Fermetované potraviny mají tradici také v asijské kuchyni. Například Korejci jedávají jako přílohu pikantní kvašenou zeleninu kimchi a Japonci využívají ke zlepšení trávení nakládané švestky umeboshi.
Vyhněte se stresu
To, že stresové situace mohou negativně ovlivnit trávení, je stará známá věc. Někteří lidé nedokážou při intenzivním citovém rozrušení vůbec jíst, jiní mají po přijetí potravy různé trávicí problémy.
Americký lékař Steven Peinkin ve své knize Gastrointestinální zdraví popisuje případ pacienta, u něhož vznikl v důsledku střelného poranění otevřený průchod mezi vnitřkem žaludku a povrchem těla.
Dalo se tak sledovat, jak pacienty emocionální stav ovlivňuje tvorbu ochranného povlaku na žaludeční stěně. Když byl rozrušený, zvyšovala se u něj tvorba žaludeční kyseliny a zpomalovaly se pohyby žaludku, čímž docházelo k podráždění.
Odborníci na trávení doporučují jíst v klidném prostředí a vyhradit si dostatek času na trávení. Středomořské národy, například Francouzi a Italové to dělají instinktivně už celá staletí.
Vždy si k obědu vyhradí dostatek času, i kdyby měli proto zůstat večer déle v práci.
Význam vlákniny
To, že na zdravé trávení má důležitý vliv dostatečný přísun vlákniny, zjistil anglický lékař Denis Parsons Burkittov, když přišel na to, že lidé z přírodně žijících afrických kmenů mají trojnásobně více stolice než průměrný Angličan.
Zároveň přišel na to, že u kmenového afrického obyvatelstva je nižší výskyt zánětů slepého střeva a rakoviny tlustého střeva než u Evropanů. Důvod viděl ve složení stravy, protože Afričané konzumovali více vlákniny.
I když novější výzkumy souvislost mezi příjmem vlákniny a rakovinou tlustého střeva nepotvrdily, jedno je jisté – strava bohatá na vlákninu podporuje zdravé trávení a je dobrou prevencí proti jiným onemocněním, jako jsou srdeční choroby a diabetes.
Pravidelnost
Lidé, kteří jedí každý den v přibližně stejnou dobu, mívají méně trávicích problémů než ti, kteří jedí nepravidelně. Když si trávicí systém zvykne přijímat potravu v určitou dobu, dokáže se lépe připravit na její zpracování.
Hlavní jídlo je nejlepší sníst kolem oběda, lehká večeře by se měla sníst nejpozději tři hodiny před spaním.
Ráno před snídaní je dobré vypít na lačný žaludek sklenici převařené vody, která rozhýbe střeva a usnadní ranní vylučování stolice. Můžete si ji ochutit čerstvou šťávou z citronu.
Pohyb a trávení
Trávení prospívá i pravidelný mírný pohyb, například procházky po čerstvém vzduchu nebo cvičení jógy. Některé jógové asány jsou speciálně určeny k povzbuzení detoxikace a trávicích procesů v těle.
